Chytré zprávy
přinášíme aktuální a užitečné informace nejen pro obyvatele Prahy

Domníváte se, že znáte Prahu jako své boty? A znáte pražské vinice?

Na naší zahradě se vinné révě dařilo, proč by tomu nemělo být po Praze jinak?

106

Měli jsme malý rodinný domek se zahradou ve Strašnicích Na skalce, tam jsem prožil své dětství. Na zahradě byly záhony na zeleninu. Vzpomínám si, že jsme kupovali v obchodě jen brambory a snad ještě zelí, kapustu, melouny. Vše ostatní rostlo na zahradě. Celá zadní strana domu obrácená na jih byla pokryta laťkovým mřížovím po kterém se šplhalo víno, tedy klasická réva vinná. Nikdy jsme z plodů neměli nic jiného než ty hrozny sluncem vyzrálé a sladké až neskutečně. Když víno dotrávalo, bylo mojí povinností sedět poblíž s knihou a tu a tam odhánět neodbytné ptactvo.

Altán po Grébovkou s posezením a tanečním parketem, ideální místo pro vinobraní. Foto archiv.

Těm hrozny také chutnaly. Nejbližší klasická vinice byla a je stále na stráních pod vilou Grebovka na rozhraní Vinohrad a Vršovic. Dokonce jsem jednou našel ve schránce pozvánku na vinobraní a lákali mne na posezení s hudbou a tancem. Později jsem na dalším stupni školské soustavy poznal spolužáka, který bydlel v Košířích v usedlosti Na Kotlářce. Celý kopec byl jedna vinice, ale ta jeho rodičům nepatřila, o tu se tehdy snad staralo město svým podnikem Sady, lesy, zahradnictví. Jak to je nyní, netuším. Vinice ja tam pořád a podle katastru nemovitostí patří stejným vlastníků jako luxusní ubytovací zařízení s nádherným výhledem. Další známé vinice jsou v Troji na Praze 8, ty jsou skutečně vyhlášené, rozsáhlé a sklizeň musí být bohatá. Není možné nevzpomenout vinice Pražského hradu, je možné ochutnat víno z vinic na Vyšehradě a nebo na Petříně ve vinohradu Strahovského kláštera. Ještě je známá dejvická vinice Baba pod záhadnou zříceninou. Její vznik sedatuje do 17. století, majitel vinice nechal postavit letohrádek s viničným lisem. Dnes bývá v noci pro zvýraznění nasvícena. 

Nejznámější z vinařských usedlostí je košířská Cibulka, která se nachází na kopci, můžeme ale také zmínit Božíku, která se nacházela naopak pod kopcem, směrem k Jinonické ulici. Tato usedlost již nestojí, v roce 2005 byla její zřícenina zbourána. Historie Cibulky se začala psát již ve 14. století, významným se pro ni ale stalo až období okolo roku 1817, kdy se jejím majitelem stal pasovský biskup Leopold Leonhard Raymund Reichsgraf Joseph Thun-Hohenstein, který se rozhodl pro radikální přestavbu a vtiskl usedlosti podobu empírového zámečku, kterou si udržela až do dnešních dní. Jak už to tak bohužel bývá, po jeho smrti začala usedlost chátrat a jistou, ne příliš žádoucí popularitu, si také Cibulka zasloužila jako sídlo squatterů. Co ale na Cibulce můžeme stále obdivovat je její lesopark se spoustou zajímavých objektů jako je Čínský pavilon, poustevna, umělá jeskyně, umělá zřícenina.

Košíře, to je ale i novější historie, která je úzce spjatá s postavou košířského rodák Karla Lamače, který si zde ve 20. letech minulého století zřídil filmový ateliér Kavalírka. Ateliér, ve kterém natáčela řada tehdejších filmových hvězd, jako je např. Any Ondráková nebo Vlasta Burian, fungoval pouze pár let, než ho zničil požár. Ale i přes tuto krátkou dobu si stačil vysloužit slušnou pověst, a to také díky příjemné domácí atmosféře, ke které připíval také provozní místní kantýny – Theodor Pištěk, otec slavného výtvarníka. Dostáváme se tím do současnosti, která také souvisí s filmy a tím je zajímavost, že právě Košířích se natáčel jeden nejoblíbenějších porevolučních filmů – Pelíšky. 

Připravil -ač

- Reklama -

Mohlo by se vám také líbit

Přidej komentář ke článku

Tvůj email nebude zveřejněn.