Chytré zprávy
přinášíme aktuální a užitečné informace nejen pro obyvatele Prahy

Na následky kouření prý týdně zemře v ČR tolik lidí jako na covid-19 odzačátku …

I zapřísáhlí nekuřáci měli rádi vůni tabáku Amphora

78

Řadu let nazpět, v rámci celoevropského tažení proti kuřákům a kouření na veřejnosti, se objevilo heslo či spíše slogan: Vraťme tabák Americe! Nejsem si jistý jak bylo toto tažení úspěšné, ale jeho nositelé byli stále méně a méně slyšet. Nicméně za desítky let společenských protikuřáckých nálad bylo docíleno toho, že tabákové výrobky zaznamenaly raketový nárůst cen. 

Když jsem se v šedesátých letech kradmo pokoušel vylepšit chlapácké chování a zakoupil si za tím účelem krabičku cigaret Lípa, stála mě celé dvě koruny české. Později jsem odzkoušel Astry, ty byly s filtrem a za dvě koruny dvacet haléřů. Otec si v té době pochutnával na albánských cigárech Drina, starší bratr kouřil Marsky a nebo Startky. Jiná doba, jiné ceny. Nikdo tehdy nepátral, kolik z této všeobecné neřesti má státní pokladna, tabákový průmysl se těšil ze zisků a erární kasa bobtnala. Časem se ke slovu dostávali stále častěji lékaři s různými varováními před nebezpečím nikotinu. Ale je to težké, když pak lidé v časopisech, ale i v televizi viděli známé osobnosti s cigaretou v ruce. A to nemluvím o české filmové produkci, kde se to kouřením jen hemžilo a zdálo se, že kinematografie je plně v rukách tabákového monopolu. To bylo slovo, které jsme jinak slýchavali jen v souvislosti s finančními praktikami a machinacemi dravců z „volstrýtu”. Hle a tady jsme měli přímo na svých cigaretových miláčcích nápis, že vyrobil tabákový monopol národní podnik Kutná Hora. Stát musel na spotřebě tabáku a na kouření vydělávat dost peněz. Uvážíme-li kolik stála výroba krabičky cigaret včetně ceny tabáku a jaký byl rozdíl s prodejní cenou, tak údajně devadesát procent ceny šlo do státní pokladny. 

Český monopol padesátých let na americký tabák …

Tabáková rostlina (Nikotiana) se průmyslově zpracovává celá, listy, stvoly i semena. Představte si, že z listů se kromě tabáku vyrábí i komponenty pro anabasin, kyselinu jablečnou, citronovou a chlorofyl. Z tabákových semen se lisuje olej pro výrobu laků a fermeží, tabákové stvoly se mohou využít jako krmivo pro dobytek a nebo jako surovina na výrobu celulózy nebo komponent pro lisování peletek na topení. Ty jsou navíc ekologickým topivem. Je však nutné konstatovat, že pěstování tabáku bylo v Česku ukončeno v roce 1994 a od té doby se tabák dováží z různých destinací celého světa. Ale naštěstí není nutno jezdit daleko, tabák se dál pěstuje na Slovensku, v Polsku a Německu.

Nechci v žádném případě dělat tabáku a kouření advokáta nebo být arbitrem v kauze Tabák. Sám jsem kouřil a jsem tzv. polepšený kuřák a ti jsou, jak známo, militantnější než ti, kteří nikdy nekouřili a nechtějí začínat. Přestat s touto neřestí, používáni státem tolerované drogy, je hodně složité. Nepomáhají dostupné metody, pastilky, náplasti, lektvary, hypnóza a podobně. Pokud se normálně a racionálně uvažující kuřák rozhodne přestat, musí to udělat tak, že típne poslední cigaretu a od té doby si nezapálí. Je to „jen” otázka vůle a ta musí být setsakra pevná. Je-li vůle podpořena lékařským varováním či doporučením je velká naděje, že si už nezapálíte. To lékařské varování ale nemůže být formou příšerných hesel a podivných obrázků na krabičkách cigaret, varovat vás musí individuálně konkrétní lékař a nemusí to být kdovíjaké litanie doplněné o hrůzostrašné případy. Pouze pevná vůle je řešením problému. Vrátit tabák Americe se zjevně zatím nepodařilo, dýmkaři si dál užívají svých vonných směsí, dědkové na lavičkách bafají spokojeně ze svých fajek nebo pokuřují viržínka, selfmademani si posílají sekretářky do tabákových speciálek pro krabice kubánských doutníků, aby se s nimi pak vytahovali před obchodními partnery ze Států. Tam je stále ještě embargo na kubánské zboží. Ale jednou i u nás nastane den, kdy potichu vrátíme tabák do země původu. Zaniknou i elektronické cigarety, které se stejně nijak zvlášť neujaly, protože náhražky nefungují tady ani jinde.

Já se jen obávám toho, že tabák bude plíživě nahrazen chemií, ano mám na mysli náhradu tabáku drogami a to by bylo ze všeho nejhorší, co by naši společnost mohlo potkat. To není otázka roku nebo pěti let, to bude generační změna dvaceti či čtyřiceti let. O tom, jaký to bude mít vliv na společnost nemáme dnes nikdo tušení, prognostici se věnují jiným problémům světa. Tušit a predikovat mohou jen statistikové některých lékařských odvětví…

Objevil jsem zajímavý text sepsaný lékařkou, která se zmiňuje o kouření a porovnává tuto neřest s aktuálním výskytem koronavirové pandemie. Dovolím si jemně s paní doktorkou nesouhlasit v tom, že ona klasifikuje kouření jako nemoc a odvolává se stanovisko WHO. Kouření není nemoc v pravém slova smyslu, nedá se vyléčit standardními léčebnými postupy, kouření je psychosomatická závislost. Pojem psychosomatika lze vysvětlit tak, že psychické faktory mají významný podíl na vzniku a přetrvávání problému v tělesné oblasti. Co jsou to ti psychičtí činitelé? Například traumatický zážitek, konflikt, frustrace, stres, citové strádání, strach a úzkost. Abychom mohli označit nemoc jako psychosomatickou, musí splnit alespoň jednu z těchto podmínek:

  • – vznik nemoci musí přímo souviset s psychikou (osobnost, stresová událost),
  • – průběh nemoci významně ovlivňují psychologické faktory,
  • – hlavní příznak nemoci přímo souvisí s psychikou,
  • – příznaky jsou nadmíru silné nebo dlouhotrvající.

Člověk jako osobnost řeší své problémy sám, nechce se dát do rukou zdravotnického molochu a tak je iniciátorem samoléčby. V případě psychosomatóz jsou únikovou „léčbou” alkohol, kouření a drogy. První dvě jsou společensky tolerovány, třetí kontrolovány. Produkty společenských měkkých drog najdete na každém rohu, zvyšuje se jen jejich prodejní cena a výtěžek putuje do státní pokladny.
Autor -ač

Cigarety v ČR zabijí týdně tolik lidí, co COVID-19 od svého vzniku

Podle lékařky Evy Králíkové kouření není zlozvyk ani nešvar, ale nemoc. „Je to skutečně nemoc podle mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1992,“ uvedla v pořadu Interview s tím, že odvykací léčbu pacientům má hradit zdravotní pojišťovna. „Tři sta úmrtí zvládnou cigarety u nás asi za týden,“ dodala s odkazem na počet obětí, které v České republice zemřely na koronavirus.

MUDr. Eva Králíková

„Léky nejsou a ani nebudou proti kouření, ale jsou proti abstinenčním příznakům. To hlavní je přístup pacienta,“ dodala Králíková, která je vedoucí Centra léčby závislosti na tabáku III. interní kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Jaký je její pohled na ukončení prodeje mentolových cigaret u nás? „Mentol potlačuje dráždivost kouře, tím pádem ho vdechnete hlouběji, více, větší dávku. Kuřáci mentolových cigaret bývají víc závislí. Mají větší problém přestat a mimo jiné je to chuť, kterou mají rády děti. No a děti musíte získat. Když vyrábíte něco, co ročně zabije osm milionů lidí, tak potřebujete ty zákazníky někde doplnit,“ řekla v pořadu Interview lékařka.

Cigarety by měly být dražší

Dospělí lidé podle Králíkové prakticky kouřit nezačínají. Pouze jeden z deseti kuřáků si zapálí první cigaretu až v dospělosti. Mentolové cigarety podle jejích informací kouří asi třetina všech kuřáků, kterých je v České republice celkem asi 2 000 000. Aby kouřilo méně dětí, jsou podle lékařky třeba komplexní opatření. Například, že by prodej cigaret byl možný pouze v trafice, že by cigarety stály mnohem více peněz, nebo že by se nikde nekouřilo. „Pokud by dítě žilo ve společnosti, kde by stály cigarety tři sta, čtyři sta korun, nikde by je nevidělo prodávat, protože by v trafice byly zavřené ve skříni, nikde by nikoho nevidělo kouřit a když už se k tomu dostanu, tak je ta krabička ošklivá, tak v zásadě nemusíte dělat nic dalšího,“ dodala s tím, že konec mentolek k tomu pomůže, ale není to spása sama o sobě. Současné zdražení cigaret pak dle ní není dostatečné.

Život kuřáků

Zákon o omezení kouření zavedený téměř před třemi lety měl podle lékařky smysl: „Určitě to pomohlo řadě lidí přestat, to je bez debaty… Odpadá to pokušení, ta chvíle, kdy člověk snadno po cigaretě sáhne.“

Podle lékařky si méně než polovina kuřáků život nezkrátí, protože jsou na látky tabákového kouře rezistentní. Druhá polovina pak zemře asi o 15 let dříve. Rozdíl v délce života kuřáka a nekuřáka činí tedy zhruba 7,5 roku.

Ročně zemře na následky kouření asi 8 milionů lidí, v ČR pak asi 16 tisíc z celkových 112 tisíc zemřelých. „Tři sta úmrtí zvládnou cigarety u nás asi za týden,“ uvedla Králíková s odkazem na počet obětí, které u nás zemřely na koronavirus, aniž by dle svých slov chtěla pandemii jakkoliv podceňovat. Na nemoc COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje, zatím v České republice zemřelo 317 lidí. „Kouř čehokoliv, i když by to bylo jahodové listí, je směsí řádově tisíců látek, které jsou v řadě případů toxické, takže kouření nemůže být zdravé,“ reagovala lékařka na dotaz, zda existuje něco jako zdravé kouření. Jak funguje odvykací procedura? Jak škodlivá je klasická cigareta, IQOS a elektronická cigareta? Změnil se zákazem kouření počet akutních srdečních příhod a hospitalizací s nimi? A funguje cigareta proti stresu, nebo je to naopak? Odpovědi se dozvíte v přiloženém pořadu Interview.

Konec mentolových cigaret: Zákaz prodeje začal platit v celé EU

Kuřáci si od dnešního dne v Česku ani jinde v Evropské unii nekoupí mentolové cigarety. Ty byly podle odborníků oblíbené hlavně mezi mladistvými a ženami ve věku 25–45 let. Podle odhadů tabákových firem „mentolky“ kouřilo v tuzemsku až 400 000 lidí. Poté, co poslanci na začátku března schválili vyšší spotřební daň na cigarety, přišla pro kuřáky další rána, a sice zákaz prodeje mentolových cigaret. Ten od dnešního dne platí v celé EU. Směrnice má pomoci tomu, aby mladí lidé nezačínali s kouřením. Podle Adama Kulhánka, vedoucího Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku, je kouř z mentolových cigaret pro kuřáka méně dráždivý, proto ho může vdechovat do plic intenzivněji a ve větším množství. „Mentol dělá z kouření zdánlivě příjemnější zážitek, neboť vyvolává chladivý pocit při kontaktu se sliznicemi,“ tvrdí Kulhánek.

Kuřáci o příchuť máty nepřijdou

Z kuřáků mentolových cigaret se podle dubnového průzkumu pro tabákovou společnost Philip Morris skoro polovina vrátí ke klasickým cigaretám bez příchuti, 37 procent si plánovalo „mentolky“ nakoupit do zásoby před jejich zákazem. O přechodu na zahřívaný tabák, také známý jako IQOS, přemýšlelo 27 procent kuřáků mentolových cigaret. Podle ředitele komunikace Tomáše Tesaře společnosti British American Tobacco je konec mentolových cigaret příležitostí pro ty elektronické. „Nechybí nám příchutě vanilky, tropického manga, lesních plodů či již zmiňované máty. Čeští zákazníci tak o svou oblíbenou mentolovou chuť nepřijdou,“ sdělil ČTK Tesař. Tabákové výrobky s příchutěmi zmizely z obchodů v roce 2016, kdy se na krabičkách také začala objevovat obrázková varování, která měla kuřáky od kouření odradit. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu se předloni meziročně zvýšila spotřeba cigaret o 0,7 procenta na každého obyvatele včetně novorozeňat.

Připravil -ač, pramen CNN Prima TV

- Reklama -

Mohlo by se vám také líbit

Přidej komentář ke článku

Tvůj email nebude zveřejněn.